Oslavy jsou za námi. Rádi bychom poděkovali všem, kteří si s námi přišli připomenout 160. výročí založení školy a 150. výročí naší krásné budovy. Pozdravit nás přišla paní starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská, pozvání přijali zastupitel MČ Prahy 1 pan David Bodeček, attaché pro francouzský jazyk pan Bruno Girardeau, porevoluční ředitel pan František Kopecký a v neposlední řadě dorazily zástupy absolventů. Pravděpodobně nejstarší z nich, spolužáci MUDr. Jindřich Kőnig a Ing. Pavel Vodňanský na besedě zavzpomínali na svá studia v dávných 50. letech.
Současní učitelé hovořili o historii školy, předváděli fascinující fyzikální a chemické pokusy nebo se chopili hudebních nástrojů a společně si zazpívali s ostatními. Prof. Jitka Rosypalová nechala v aule rozeznít svůj operní soprán v doprovodu klavíru Emmy Hanzlové a klarinetu Ondřeje Tomana. Školní orchestr pod taktovkou prof. Víta Kubánka zahrál v pátek i v sobotu, zazpívali studenti z jeho tříd i Příležitostný sbor posílený o absolventy. Dramatický soubor pod vedením prof. Filipa Härtela přispěl dvěma nedávnými inscenacemi: autorskou hrou mladších studentů o životě židovských spolužáků za 2. světové války (Záblesky) a Arkádií od Toma Stopparda. Hedvika Gruntová a Samuel Budiman zarecitovali Nerudovy texty za doprovodu houslí Adély Weeks. Hedvice děkujeme též za vydání aktuálního Nerudníku. Prof. Jindřich Koubek uspořádal výstavu o české sekci v Dijonu a Nîmes. Poděkování patří samozřejmě všem studentkám a studentům, kteří se chopili výzdoby školy, i všem kavárníkům ve stodesítce. Kavárnu rozhýbal v pátek večer famózní koncert kapely StayJ, každoroční hvězdy Nerudného festu. Její frontman Honza Žižka přispěl i v sobotu ráno na „Zpívání na schodech – Revival“: svým saxofonem oživil nezapomenutelné provedení Go Down Moses z koncertu v Betlémské kapli v roce 2018.
V přízemí si návštěvníci mohli zakoupit nový almanach, který dali dohromady kolegové Robert Kadečka a Václav Hrnčiřík. Najdete v něm mimo jiné úryvky ze starých školních kronik, studentské poetické texty o škole nebo vzpomínky na nedávno zesnulou paní ředitelku Zuzanu Wienerovou. Tato akce jí jakožto absolventce i dlouholeté profesorce GJN obzvláště ležela na srdci. S hlavním organizátorem prof. Kadečkou loni probírala své nápady, z nichž mnohé se nám podařilo realizovat – snad by tedy z výsledku našeho společného snažení měla radost.
Jsme také rádi, že se páteční oslavy staly příležitostí ke třídním srazům. Někteří absolventi měli od maturity čtyři měsíce, jiní, výše zmínění, úctyhodných dvaasedmdesát let. Ať se tedy setkáváme i nadále a GJN je i v příštích letech školou, na níž jsme právem hrdi.









































































































