Výuka humanitních věd

Jak učíte humanitní vědy? Jaké používáte učebnice? Učíte frontálně?

Ve výuce humanitních věd mají pedagogové velkou volnost, co se týká metod a přístupů, platí to i pro učebnice. Nevidíme problém v tom, aby si každý vyučující zvolil ty, které jsou podle něho pro jeho studenty nejpřínosnější. V 1. a 2. ročníku pracujeme s Kouzelným zrcadlem literatury a učebnicemi autorského kolektivu V. Styblíka. V následujících ročnících používáme na mluvnici řadu učebnic J. Kostečky a na literaturu si každý vyučující vybírá svoji sadu. Shodneme se v tom, že rádi kopírujeme, stříháme a lepíme texty vlastní, ve společenských vědách si vyučující tvoří přímo pracovní listy, které svou kvalitou mnohdy předčí i učebnice. Hodně pracujeme s texty, rozebíráme je. Metody volíme různé, ale neskrýváme, že ani frontální výuka pro nás není něco, za co bychom se měli stydět. Na každou činnost se hodí jiný způsob práce, důležité také je, jak k jakékoli metodě přistoupíte.

Tato různorodost směřující ke společnému cíli se ovšem jeví jako efektivní, což mj. při své poslední návštěvě kvitovala školní inspekce, která činnost komise humanitních věd hodnotila velmi pozitivně.

Jak je to s povinnou četbou?

Máme štěstí, že naši studenti obecně rádi čtou. Na vyučujících je, aby o krásách světa literatury přesvědčili i ty dosud pochybující. Podle všeho se to daří, četba – a přemýšlení o ní – pro drtivou většinu absolventů zůstává životní přirozeností. Studenty k četbě motivujeme; většina z nás pracuje se samostatnou povinnou četbou, studenti mají doporučené okruhy, z nichž si knihy sami vybírají. Maturanti si v tuto chvíli mohou vybrat ze 194 titulů školního seznamu maturitní četby, což je dost možná nejširší nabídka na českých středních školách, prostor kromě klasiků dostává i literatura současná.

Máte ve škole knihovnu?

Na GJN se nachází vynikající knihovna jak pro beletrii, tak odbornou literaturu. Nalézt v ní lze mnohdy tituly, jejichž sehnání v běžných knihovnách bývá komplikované. Zvlášť je posilován fond titulů pro četbu maturitní.

Jak je to s mluvnicí a slohem, nejsou ošizené?

Samozřejmě nejsou. Vedeme studenty ke tříbení vyjadřovacích dovedností v písemné i mluvené formě, a to nejen ve specializovaném semináři rétoriky, ale pomáhají i hodiny předmětu Metody odborné práce a projekt tzv. studentských konferencí. Také v běžných hodinách se snažíme o kultivovanou debatu a o to, aby se veškeré studentské prezentace odehrávaly ve spisovném jazyce. Chceme, aby si studenti dokázali poradit v jakékoli komunikační situaci takovou formou a jazykovými prostředky, jaké tato situace vyžaduje.

Jak učíte dějepis?

Do tajů historie studenti pronikají nejen na hodinách, ale i v muzeích, prostřednictvím besed, exkurzí jednodenních i vícedenních, včetně zahraničních zájezdů. Našimi nejčastějšími zahraničními destinacemi jsou Řím, Florencie a Toskánsko, Osvětim a Krakov, Berlín; v minulých letech jsme vyrazili také do Paříže či do Gdaňsku. Důraz klademe zejména na poznávání moderních dějin a souvislostí, což je patrné i v nabídce volitelných seminářů. Při výuce používáme učebnice nakladatelství Nová škola a Didaktis, v 1. a 2. ročníku francouzské sekce nakladatelství SPN.

Co společenské vědy?

Před lety jsme se rozhodli přistoupit ke změně pojetí výuky společenských věd. Spočívá v tom, že jednotliví vyučující „nevedou“ jednu třídu po celou dobu studia, ale specializují se na jednotlivé disciplíny (ekonomie, sociologie, politologie, právo, psychologie a filosofie) a třídy si postupně předávají. To všem zúčastněným umožňuje podstatně hlubší vhled do příslušné problematiky a vyučující mohou lépe udržovat kontakt s vývojem ve své odbornosti. Změnili jsme také formu a obsah profilové (tzv. školní) maturitní zkoušky. Ta je založena na tvorbě vlastní odborné písemné práce, které se student věnuje v posledním ročníku. Napsanou práci poté prezentuje a obhajuje při ústní zkoušce. Studenti si tak osvojují metody, jež budou moci využít při vysokoškolském studiu. A je třeba dodat, že kvalita některých maturitních prací se těm vysokoškolským mnohdy vyrovná. Samozřejmostí při výuce společenských věd je široce založená spolupráce s mnoha vědeckými i státními institucemi, vládními i nevládními organizacemi. Velký ohlas mají už tradiční akce jako Veletrh fiktivních firem.

Jak je to s hudební výchovou?

Na mnoha místech tohoto „dne otevřených dveří“ zjistíte, že hudba je jednou z tmelících látek této školy, studenti se jí mohou věnovat na různých úrovních; na hodinách se zpívá, hraje na různé nástroje, hudba se samozřejmě i poslouchá – nicméně naši školu lze vystudovat i bez hudebního sluchu:-)…

A co výchova výtvarná?

Je kreativní, variabilní. Návštěvami galerií a výstav studenti vstřebávají umění klasické i moderní, ale základem je samozřejmě aktivní tvorba, možnost vyzkoušet různé postupy a techniky. Studentská díla lze obdivovat v mnoha prostorách školy, a to nejen ta, která vzešla z hodin, ale třeba i ta vzniklá ve fotografickém kroužku. Samozřejmostí je, že ve vyšších ročnících nabízíme semináře výtvarné i dějin umění.

Mají studenti možnost se ve škole realizovat i umělecky?

K tradici GJN neodmyslitelně patří hudba a divadlo. Již od roku 1949 působí na naší škole divadelní soubor, jímž prošli mnozí přední čeští herci a herečky, jen o něco kratší historii má školní pěvecký sbor, který pravidelně sbírá ocenění doma i v zahraničí. Kromě těchto velkých těles již má dlouholetou tradici i tzv. příležitostný sbor a nově na škole působí také tzv. příležitostný orchestr, které vystupují na koncertech převážně v adventním období.

Zvláštní pozornost je na GJN věnována recitaci. Před několika lety jsme obnovili tradici Recitační soutěže Nerudova gymnasia, ti nejlepší školu často s velkými úspěchy reprezentují na soutěžích.

Zapojujete se také do soutěží a olympiád?

Studenti GJN se pravidelně účastní nejrůznějších oborových klání, v nichž už zaznamenali nejeden úspěch i na celostátní úrovni. Kromě centrálně pořádaných přehlídek a soutěží (olympiáda v českém jazyce, dějepisu, středoškolská odborná činnost aj.) se naši studenti zúčastňují ročně desítek oborových (např. literárních) soutěží menších či lokálních, o jejichž konání jsou přirozeně školou informováni.

Jak se mění výuka v posledním ročníku?

Výuka v 6. ročníku sestává jen z několika základních povinných předmětů a ze seminářů. Humanitní vědy nabízejí širokou paletu těchto seminářů: některé jsou spíše opakovací maturitní, jiné více či méně specializované – otevíráme např. semináře moderní literatury, dramatu, rétoriky, moderních dějin, dějin umění, výtvarného umění, práva a politologie, religionistiky, psychologie, antropologie a mnohé další.